Reportáž z úterý 23. července 2025
Ráno se v Semněvicích neslo ve znamení činů. Dvě družiny skautů, které táboří na katastru naší obce, se přesunuly ke kulturnímu domu, kde už na ně čekala vydatná snídaně. Tu pro ně připravila obec jako malé poděkování před dnem, který se měl brzy proměnit ve velké pracovní nasazení. Skauti totiž při zahájení tábora slíbili pomoc a – jak se brzy ukázalo – jejich slib nezůstal jen na papíře.
Po posilnění se skupiny rozdělily. Menší družinu vedl pan Mašát a jejím úkolem bylo pročistit veřejná prostranství od kamenů, cihel a dalších překážek, které komplikují péči o zeleň. V místech, kde dřív překáželo cokoliv v kosení , je dnes připravený prostor pro další údržbu a zvelebení.
Zatímco tato skupina konala své tiché, ale důležité dílo, větší část skautů se vydala před bývalou vyloučenou lokalitu. Vyfasovali rukavice, roušky, lopaty, kolečka i pytle a vrhli se do vyklízení desítek let zanedbávaného prostoru. Bytový dům čp. 44 – symbol chátrání a problémů – začal během několika hodin mizet pod vrstvami odpadků. Skauti postupně vyklidili sklepy i deset vybydlených bytů. Do dvou připravených čtyřicetimetrových kontejnerů odnesli hory starého nábytku, oblečení, rozbité elektroniky a všeho, co zbylo po uplynulých dekádách bezútěšného života. Nebezpečný odpad byl důsledně vytříděn zvlášť.
Po prvním velkém bloku práce přišel čas na oběd. V kulturním domě skauty už vítali paní hostinská a pan hostinský s talíři plnými voňavého guláše. Po dobrém jídle a krátkém odpočinku se mladí dobrovolníci znovu pustili do práce – tentokrát v bytovém domě čp. 43. Na první pohled se zdálo, že zde půjde vše rychleji, ale opak byl pravdou. Tři bytové jednotky a sklep ukrývaly tolik odpadu, že naplnily celý druhý kontejner. Teplé odpolední slunce, prach, pavučiny, staré hadry, špína a těžká fyzická práce – to byl obraz, který ale nikomu z nich nevzal chuť dotáhnout věc do konce.
Odpolední směna skončila až po kompletním vyklizení všech prostor. Následovala společná večeře, opět připravená našimi hostinskými, a s ní i oficiální rozloučení. Starosta obce Antonín Kolář osobně poděkoval každému skautovi a předal mu malý skautský dárek. Při této příležitosti jim také představil vizuální návrhy revitalizace celé lokality, kterou právě pomohli připravit k další fázi – statickému zajištění a rekonstrukci. Vysvětlil jim, jak jejich práce přispěla k udržitelnému rozvoji obce a že za tím, co udělali, není jen dobrý skutek, ale i skutečný smysl.
Celkem skauti odpracovali 344 hodin – zdarma, srdcem, naplno. Jejich nasazení znamenalo nejen reálnou pomoc, ale i výraznou finanční úsporu pro obec. To, co by jinak trvalo týdny, zvládli během jednoho dne. A ještě s úsměvem a v dobré pohodě, bez pomluv a reptání.
Tento den v Semněvicích ukázal, že skautský slib “Sloužím“ není prázdnou frází. Je to závazek, na který je spoleh. A hlavně – hodnota, na které lze stavět lepší svět. Skauti to v Semněvicích dokázali činem. Děkujeme.
Autor článku: Mgr. Antonín Kolář
Obec Semněvice
Semněvice č.p. 34,
346 01 Horšovský Týn