Betlémské světlo v současnosti i v Česku pevně patří k období adventu. V Semněvicích zavedl tradici Betlémského světla před lety kastelán horšovskotýnského zámku pan Jan Rosendorfský, po něm tento úkol převzal současný správce kostela sv. Jiří pan Milan Pepo. Tato novodobá tradice začala v 80. letech 20. století, odkazuje však ke středověké legendě o splněném slibu mladého bojovníka. A trochu se pojí i s Čechami. Tradice Betlémského světla má šířit myšlenku míru, pokoje a přátelství.

V 11. století, v čase křížových výprav, prý jeden mladý křižák přísahal, že pokud se z výpravy do Svaté země vrátí, donese do své rodné Florencie plamínek z betlémské baziliky. Nikdo mu prý moc nevěřil, neboť nebyla velká pravděpodobnost, že se vůbec vrátí.

Po několika letech, v předvánočním čase, však dorazili do Florencie otrhaní mladíci a v jejich čele byl muž nesoucí zapálenou svíci. Mladíci přísahali, že oheň je z Betléma a jeho nositel ho zdárně opatroval během dlouhé, náročné cesty. Svíce pak putovala do kostela a lidé si od ní ty své připalovali. Tento oheň byl ve středověku prvním a zároveň posledním plamenem z rodiště Ježíše Krista.

Současná tradice Betlémského světla se začala psát nedaleko českých hranic v rakouském Linci. Roku 1986 ji založili pořadatelé vánoční charitativní akce pro hendikepované děti a lidi v nouzi. Souvisí i s nápadem umělkyně Ady Brandstetterové, která představila plamen světla ve tmě jako symbol míru. Brandstetterovou prý inspirovaly vzpomínky na vlastní dětství v Plané u Tachova a zážitek, kdy si děti za protektorátu o Vánocích nesly domů z vánočního stromku u kostela světlo "od Ježíška". Tento zvyk obnovila i ve svém pozdějším rakouském domově - Nußdorfu, který je předměstím Vídně. Později tedy vzešel z rakouské televize ORF nápad ozvláštnit charitativní projekt tím, že do Izraele odletí tělesně postižené dítě, které z Chrámu Narození Páně odnese plamínek věčného světla a dopraví ho zpět do Lince.

Tam ho převzali místní skauti a odpálené plamínky rozvezli dále po Rakousku. Postupně se zvyk rozšířil do dalších, i velmi vzdálených zemí a po pádu totality také do Československa. V současnosti je tzv. "Dítětem světla" chlapec či děvče, které vykonalo něco dobrého.

Právě u nás přitom mělo Betlémské světlo impozantní přivítání. V roce 1989 první plamen přivezli exiloví skauti do Českých Budějovic. A na náměstí Přemysla Otakara II. si pro něj přišlo přes 20 000 lidí! Nakonec plamen doputoval i do Prahy pod sochu svatého Václava na Václavském náměstí. Vazby skautské organizace také pomohly rozšíření tradice Betlémského světa po Evropě i do zámoří, lidé si pro něj chodí v Severní Americe i v některých jihoamerických zemích.

Od roku 1994 vozí do České republiky světlo z Vídně brněnští skauti, mezi lety 1990-1994 ho od Rakušanů přebírali na hraničním přechodu Mikulov/Drasenhofen.

V Semněvicích si letos stejně jako v předcházejících letech přišly desítky místních i přespolních pro Betlémské světlo do kostela sv. Jiří na Štědrý den od 15.00 do 16.00hod. Sešli se zde rodiny, známí či přátelé, aby si vedle Betlémského světla prohlédli historický semněvický betlém za doprovodu reprodukovaných koled a popřáli si zdraví, štěstí a klidné vánoční svátky.

V kronice obce Semněvice je zápis z roku 1848 ve kterém se píše, že semněvický učitel Jiří Patoschka naučil místní mladé lidi hře na různé hudební nástroje a probudil tak ve vsi zájem o obnovení chrámové hudby.

V kronice obce Semněvice v zápisu z roku 2021 se pak objeví zapsáno, že nový majitel semněvické fary , středoškolský učitel p. Mgr. Antonín Kolář ve vsi probudil zájem o obnovení chrámové hudby.

V sobotu 18.prosince se od 16.00 hod. uskutečnil v kostele sv. Jiří v Semněvicích adventní koncert studentů gymnázia Jana Keplera v Praze pod vedením výše uvedeného učitele.

Mimochodem jde již o třetí vystoupení těchto studentů v semněvickém kostele.

První byl ,,improvizovaný“ Adventní koncert v prosinci loňského roku a poté doprovodný koncert k ,,Noci kostelů“ v tomto roce.

Studenti si připravili tradiční české Vánoční skladby a písně prokládané mluveným slovem.

Přes počáteční skepsi organizátorů, obce Semněvice, zda někdo vůbec přijde, kostel zaplnilo na třicet návštěvníků, jež byli na závěr odměněni ,,přídavkem“ tří studentů.

Adama na klavír, Matouše na housle a Aničky na klavír, kteří se prezentovali svým vystoupením. Všichni tři byli odměněni bouřlivým potleskem, zejména Anička, která zahrála své vlastní skladby.

No a ani po ukončení koncertu se kostel neuzavřel, protože Adam uprosil správce kostela zdali by si nemohl zahrát na historické varhany. V čemž mu bylo samozřejmě vyhověno.

A tak jestli se tvrdí, že se historie neopakuje, pak minimálně v případě chrámové hudby v semněvickém kostele po víc jak sto sedmdesáti letech toto tvrzení neplatí.

Mikulášská nadílka

První adventní neděli se v Semněvicích uskutečnilo rozsvícení vánočního stromu.

Poslední rozloučení s panem Petrem Bozděchem.

Pan starosta poblahopřál panu Marešovi k 50.narozeninám.

Semněvický kostel se stává místem setkání nejen věřících při bohoslužbách, ale i kulturním centrem. Důkazem toho jsou již tři koncerty v poslední době. První adventní koncert o Vánocích loňského roku, koncert studentů gymnázia Jana Keplera v Praze při Noci kostelů. Oba koncerty byly pod vedením středoškolského profesora pana Antonína Koláře, který je novým majitelem semněvické fary.

Poslední, třetí koncert se uskutečnil v neděli 19. září 2021 od 14. hod. Věnován byl ke cti Panny Marie ,, Nastokrát buď pozdravena Královno nebeská.“ Tentokrát koncert připravil pan Jan Bartoň, bývalý pomocník kněze v Semněvicích. Ve čtrnáct hodin zaplnilo lavice na třicet návštěvníků, místníchi přespolních. Vstupné bylo dobrovolné a výtěžek z něj bude použit na vztyčení kříže, který kdysi před kostelem stával a zbudování pomníčku na památku obětem koronaviru.  

Nejmladším účinkujícím byla sedmiletá Anička Dvořáková se zpěvem a hrou na flétnu. Na varhany hrála pí. Petra Jiroušková, zpěvem doprovázela Blanka Dvořáková a Markéta Dvořáková, vše pod taktovkou p. Jana Bartoně, který se také ujal mluveného slova. Po necelém hodinovém vystoupení ocenili posluchači účinkující dlouhým potleskem.

Ovšem nejen duchovní hudbou žil tento víkend kostel. V pátek i sobotu se od 20.00 hod. v kostele uskutečnilo ,,Čtení při svíčkách“, kdy p. profesor Kolář předčítal svým studentům literární texty a společně pak prováděli jejich rozbor.

Pokud jde o kostel sv. Jiří, stojí ještě za zmínku dlouhodobá výstava ročníkových prací studentů Střední umělecko-průmyslové školy Zámeček v Plzni. Jedná se o kopie deskových obrazů gotických umělců.

Zmiňujeme-li studenty gymnázia Jana Keplera, je nutné připomenout, že se v sobotu 18. září zúčastnili akce ,,Ukliďme Česko,“ kdy během pár hodin v okolí Semněvic nasbírali na dvacet pytlů odpadků z černých skládek a přibližně stejný počet pneumatik. V podvečer pak před svátkem sv. Václava uklidili kostel v nedalekém Křakově, který je zasvěcen právě tomuto světci.

Odměnou jim pak byla nedělní dopolední návštěva zámku v Horšovském Týně, kde se průvodcovství ujal osobně kastelán p. Jan Rosendorfský, který má k Semněvicím blízký vztah.

Na závěr lze jen poděkovat všem, kteří se na víkendových akcích podíleli ať už přípravou, vystupováním nebo účastí.

Volby do Poslanecké sněmovny.

Poslední rozloučení s dlouholetým občanem Semněvic panem Bohumilem Reitharem.

Zástupci obce popřáli paní Zelenkové k 80. narozeninám.