Betlémské světlo v Semněvicích

Betlémské světlo v současnosti i v Česku pevně patří k období adventu. V Semněvicích zavedl tradici Betlémského světla před lety kastelán horšovskotýnského zámku pan Jan Rosendorfský, po něm tento úkol převzal současný správce kostela sv. Jiří pan Milan Pepo. Tato novodobá tradice začala v 80. letech 20. století, odkazuje však ke středověké legendě o splněném slibu mladého bojovníka. A trochu se pojí i s Čechami. Tradice Betlémského světla má šířit myšlenku míru, pokoje a přátelství.

V 11. století, v čase křížových výprav, prý jeden mladý křižák přísahal, že pokud se z výpravy do Svaté země vrátí, donese do své rodné Florencie plamínek z betlémské baziliky. Nikdo mu prý moc nevěřil, neboť nebyla velká pravděpodobnost, že se vůbec vrátí.

Po několika letech, v předvánočním čase, však dorazili do Florencie otrhaní mladíci a v jejich čele byl muž nesoucí zapálenou svíci. Mladíci přísahali, že oheň je z Betléma a jeho nositel ho zdárně opatroval během dlouhé, náročné cesty. Svíce pak putovala do kostela a lidé si od ní ty své připalovali. Tento oheň byl ve středověku prvním a zároveň posledním plamenem z rodiště Ježíše Krista.

Současná tradice Betlémského světla se začala psát nedaleko českých hranic v rakouském Linci. Roku 1986 ji založili pořadatelé vánoční charitativní akce pro hendikepované děti a lidi v nouzi. Souvisí i s nápadem umělkyně Ady Brandstetterové, která představila plamen světla ve tmě jako symbol míru. Brandstetterovou prý inspirovaly vzpomínky na vlastní dětství v Plané u Tachova a zážitek, kdy si děti za protektorátu o Vánocích nesly domů z vánočního stromku u kostela světlo "od Ježíška". Tento zvyk obnovila i ve svém pozdějším rakouském domově - Nußdorfu, který je předměstím Vídně. Později tedy vzešel z rakouské televize ORF nápad ozvláštnit charitativní projekt tím, že do Izraele odletí tělesně postižené dítě, které z Chrámu Narození Páně odnese plamínek věčného světla a dopraví ho zpět do Lince.

Tam ho převzali místní skauti a odpálené plamínky rozvezli dále po Rakousku. Postupně se zvyk rozšířil do dalších, i velmi vzdálených zemí a po pádu totality také do Československa. V současnosti je tzv. "Dítětem světla" chlapec či děvče, které vykonalo něco dobrého.

Právě u nás přitom mělo Betlémské světlo impozantní přivítání. V roce 1989 první plamen přivezli exiloví skauti do Českých Budějovic. A na náměstí Přemysla Otakara II. si pro něj přišlo přes 20 000 lidí! Nakonec plamen doputoval i do Prahy pod sochu svatého Václava na Václavském náměstí. Vazby skautské organizace také pomohly rozšíření tradice Betlémského světa po Evropě i do zámoří, lidé si pro něj chodí v Severní Americe i v některých jihoamerických zemích.

Od roku 1994 vozí do České republiky světlo z Vídně brněnští skauti, mezi lety 1990-1994 ho od Rakušanů přebírali na hraničním přechodu Mikulov/Drasenhofen.

V Semněvicích si letos stejně jako v předcházejících letech přišly desítky místních i přespolních pro Betlémské světlo do kostela sv. Jiří na Štědrý den od 15.00 do 16.00hod. Sešli se zde rodiny, známí či přátelé, aby si vedle Betlémského světla prohlédli historický semněvický betlém za doprovodu reprodukovaných koled a popřáli si zdraví, štěstí a klidné vánoční svátky.