Bowling do kopce v Semněvicích

Semněvice se konečně dočkaly víkendového pěkného počasí, a tak se plánovaný turnaj v bowlingovém klání naštěstí pro nepřízeň počasí nemusel odvolávat. Sraz u pečlivě zametené bowlingové dráhy byl v 15:00. Následoval zápis soutěžících, kteří byli rozděleni do kategorie děti, ženy a muži. Letošní ročník přinesl několik novinek. Především se celý turnaj uskutečnil jako turnaj benefiční, občerstvení v podobě bílého a červeného vína, klobás, utopenců a nakládaného hermelínu bylo zcela zdrama. Doplnit tekutiny a zahnat žízeň bylo možné chladivým pivem a limonádou. Veškeré občerstvení pro všechny zúčastněné bylo zdarma, účastníci platili dobrovolný benefiční příspěvek, který činil 2688,- Kč Tento příspěvek bude posléze odeslán na některý z humanitárních kont, o čemž budou občané řádně informováni.

Semněvický turnaj měl tentokráte i mezinárodní rozměr díky účasti slovenského pretěkára z nedalekého Křakova Tondy. Dlouho se neotálelo, koule se metaly, vrhaly, házely. Byť se Pája snažila upozorňovat na to, aby se koule neházely z výšky, v některých případech se dobře míněná rada míjela účinkem. Některé vrhací styly byly zaznamenáníhodné.Andrea ze Šlovic házela tak mocně, že odlítnuvší kuželka poranila starostovi nohu. Několik účastníků vrhalo tak silně, že to postupně odnášela dřevěná lavička, která po skončení turnaje reprezentovala tradiční přístup obchodního domu IKEA, kdy vše dostanete rozmontované na jednotlivé díly. Jirka v Křakova upoutal stylem, kdy mocně a mohutně a hlavně dlouho klimbal koulí, ale na samotný hod už nezbylo tolik síly.

Za bedlivého dohledu Milana Pepo, který obsluhoval nároční digitální systém OMEGA, na němž byly zaznamenávány jednotlivé výkony, se střídaly vrhy úspěšné, méně úspěšné a zcela neúspěšné, kdy koule míjely cíl a spíše ohrožovaly fasádu domu pana Knížete. Lišáckou taktiku zvolila Pája. V prvních kolech se snažila ukolébat koncentraci protihráčů na její výkony, většinou zahajovala nulou. S klesající ostražitostí protihráčů však Pája stupňovala tempo hry a svůj výkon směřovala do samého finiše, kdy většina účastnic nebyla v posledních kolech schopna na Pájin finiš zareagovat a Pája se dostala s přehledem na stupně vítězů. Kde první místo v kategorii dívek a žen uhájila Mája stabilně dobrými výkony v každém kole.

V kategorii mužů bylo k vidění leccos, muži si vzájemně nepřáli, občas protihráče schválně rozesmívali, chytali si koule při vrhu, schválně zvali své protihráče na další pivo a doufali, že rozostřenější vnímání koulí v dálce je postihne později než ostatní hráče. Velmi obtížnou situaci zažíval především Jan Vagner ze Šlovic, který se v turnaji musel soustředit nejen na výkony své, ale především na svoji partnerku Vendulku, výdej energie byl tedy v jeho případě ve srovnání s ostatními několikanásobný. Jestli si Roman Molnár myslel, že s cigaretou v ústech a v oblaku nikotinového dýmů dá ostatním soupeřům bowlingový kouř, mýlil se, na stupně vítězů nedosáhl.

V kategorii dětí bylo jasné, že všichni stanou na stupních vítězů, jen se nevědělo v jakém pořadí. Nakonec se absolutním vítězem celého turnaje stal ve své kategorii dětí již ostřílený bowlingový matador Tomášek Jílků, který zporážel nejvíce kuželek mezi všemi a vůbec mu nevadilo, že mu celou dobu turnaje lezl pavouk v oku. Druhé místo obsadila krásným, ladným a elegantním hodem Eliška a bronzovou medaili získal Josef. Na to, že se turnaje účastnil poprvé podal hned medailový výkon. Bůh ví, jak by tyto výsledky dopadly, kdyby před začátkem turnaje nastoupila i Julča Jílková. Ta sice nehrála, ale mocně povzbuzovala, fandila a podílela se též výrazně na vyšperkování hrací plochy krásnou výmalbou.

V kategorii žen tedy po deseti kolech vyhrála Mája, na druhém místě se umístila Pája a na třetím Miládka. V kategorii mužů exceloval prudkými přesnými hody Tomáš Jílek....Julča: " To je můj táta..." Na druhém místě skončil Vojta a na třetím Kopi.

Co dodat, počasí přálo, nálada byla výborná, je potěšitelné, že se sešli nejen hráči, ale přišlo i četné povzbuzující publikum. Tak za rok zase...nebude li pršet.