Setkání obecních kronikářů Rochlov

„Kdo nezná minulost, nikdy nezvládne budoucnost.” To je citát německého historika 20. století Golo Manna, Winston Churchill zase řekl: „Národ, který zapomene svou minulost, nemá žádnou budoucnost.”

Dne 23. 8. 2023 se na zámku v Rochlově konalo setkání obecních kronikářů Plzeňského kraje, kterého se společně s obecním kronikářem Milanem Pepo účastnil i starosta obce Antonín Kolář. Společně jsme vyslechli několikahodinovou přednášku zasloužilého kronikáře Velké Chuchle na téma Kronika ve 21. století. Vzhledem k mnoha legislativním úpravám především ve vztahu k zákonu na ochranu osobních údajů, se v některých případech stalo vedení obecních kronik problematické. Obecní kroniky mají ale neocenitelný význam pro dobu, kdy se naše současnost stane dávnou minulostí. Lidé odjakživa nejdřív kreslili, malovali, různě znázorňovali a později i popisovali to, co prožili. Časem to bylo a je hlavně za účelem zachování povědomí o různých událostech. Jak ale k takovému zapisování přistupovat?

Obec Semněvice má ten dar, že předchozí německé obyvatelstvo vedlo farní kroniku obce kontinuálně od r. 1848 do roku 1945, ostatně prohlídnout si farní kroniku můžete zde: Farní kronika Semněvice. Další obecní digitalizovanou kronikou je Kronika Obce Semněvice 1972 - 2002 a Kronika obecné, národní a základní školy 1945 - 1978 a Kronika Základní školy 1978 - 2007, která je k nahlédnutí v Státním okresním archivu Domažlice. Nejnovější obecní rukou psaná kronika je ukončena záznamem z roku 2018, od té doby se kronikářské záznamy pořizovaly jen v elektronické podobě. Bylo by určitě dobře oživit status obecního kronikáře a dále pečlivě zaznamenávat dění v obci v průběhu dalších let, aby jednou občané Semněvic mohli být pyšní na veškeré dobré dílo, které předchozí generace v Obci Semněvice vytvořily.

Pamětní zápisy a knihy vedlo mnoho měst a městeček již před více staletími. Pokynem hraběte Karla Chotka z  roku 1835 však bylo uloženo, aby v každém městě a v každé obci s právem trhu v Čechách byla zavedena kronika v jazyce německém nebo latinském.

Po vzniku Československé republiky zákon č. 80/1920 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních, ze dne 30. ledna 1920 uložil samosprávným obcím založit a vést pamětní knihu obecní čili kroniku, k čemuž každá obec musela zřídit komisi a ustanovit kronikáře. Na zákon navázala prováděcí vládní nařízení, 211/1921 Sb. n. a z. (nevztahovalo se na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, pro která měla být vydána samostatná nařízení), později nahrazené vladním nařízením 169/1932 Sb. n. a z. (na území Podkarpatské Rusi platilo podmíněně), a ministerské směrnice.

Od roku 2006 úlohu kronik v České republice určuje zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí, ze dne 14. března 2006, kterým byl zrušen zákon z roku 1920. Kroniku obce je v České republice povinna vést každá obec. Kronika je vedena jako ručně psaná kniha s číslovanými listy nebo v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů po uzavření každého kalendářního roku. Podle zákona musí být psána buď ručně, nebo v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů po uzavření každého kalednářního roku na trvanlivém papíře určeném pro dokumenty, které se zajistí vazbou. Písemné, obrazové nebo zvukové dokumenty doplňující zápis v kronice jako příloha jsou nedílnou součástí kroniky. Do kroniky se podle zákona zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím. Zápis do kroniky se podle zákona provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok, o zápisu rozhoduje obec. Na obsah kronik obcí se nevztahuje ochrana podle autorského práva. Obec je povinna zajistit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu. Do kroniky má ze zákona každý nahlédnout ve vymezené době na obecním úřadě, do ručně psané nebo vytištěné pod dohledem kronikáře. Občan obce starší 18 let může písemně navrhnout změnu, doplnění nebo opravu zápisu v kronice a obec podle okolností takovou navrženou úpravu provede.